Slevové kupony je možné uplatnit pouze jako registrovaný zákazník a nelze je kombinovat.

Blog

Královna červených vín, kterou svět teprve objevuje

Jednou z nejoblíbenějších odrůd červeného vína nejen u nás, ale v celé střední Evropě, je bezpochyby Frankovka. Její osud je pozoruhodný – až z kuriózních důvodů se celosvětově zatím tolik neprosadila, také ji poznamenal jeden z největších skandálů v novodobých dějinách vína. V současnosti se ale o Frankovce mluví jako o jedné z nejpozoruhodnějších „dosud neobjevených“ odrůd vína. 

Neznámý původ

Frankovka je starobylá odrůda révy vinné a vznikla samovolným křížením Gouais Blanc s doposud nezjištěnou mateřskou odrůdou – podle vědců by se snad mělo jednat o již vymizelou Blaue Zimettraube. Záhada panuje i ohledně jejího původu. Dle některých pochází z Rakouska, jiné prameny uvádějí Německo a podle jednoho z názvů odrůdy (Lemberger) se odvozuje původ i od okolí města Lemberg. To však najdeme jak na hranicích Francie s Německem, tak i třeba ve Slovinsku.  

První oficiální dokument o Frankovce pochází z roku 1862 z vinné výstavy ve Vídni. Po čase se dostala i na naše území – do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941 a řadí se tak mezi vůbec první odrůdy do ní zanesené. 

Víno tisíce názvů

Střední Evropa, to je region Frankovky. Největší výsadbou tzv. Kékfrankos se pyšní Maďarsko a značného věhlasu dosahuje v Rakousku, kde ji zase nalezneme pod názvem Blaufränkisch. Frankovky modré jsou pak populární také na Slovensku. 

Je to ale právě proměnlivý název, který světový úspěch této odrůdy paradoxně komplikuje. Pro obyčejného konzumenta je těžké se v odlišných jménech používaných v různých zemích orientovat, navíc zkrátka ani nezní tolik přitažlivě jako je tomu třeba u Merlotu či Sauvignonu. Nejvíc to poznal americký trh, kde je Frankovka známá jako Lemberger. Název silně připomínající zapáchající sýr Limburger některé vinaře dokonce donutil přejít na variantu Blaufränkisch. Ani ta ale v anglicky mluvících zemích marketingově příliš neuspěla.  

Ve spárech skandálu

I přesto však v posledních letech renomé Frankovky pomalu, ale jistě narůstá. Stala se například symbolem obrody červených vín v Rakousku – ta nastala po jednom z největších skandálů v dějinách vína, který v polovině osmdesátých let minulého století ochromil vinařské odvětví u našich sousedů. V drahých rakouských
vínech byla tehdy objevena přítomnost chemické sloučeniny, která se jinak přidává do nemrznoucích směsí. Kvůli několika nepoctivým vinařům se tak pověst rakouských vín přes noc zhroutila, nevinní výrobci najednou neměli takřka žádný odbyt a export se propadl o 95 procent.

Všechno špatné je ale k něčemu dobré. Následovalo zpřísnění pravidel pro výrobu, které v konečném důsledku posunulo výrazně kupředu nejen rakouská vína. Právě Frankovku před časem ocenil i přední deník New York Times, podle něhož se jedná o jednu z nejpozoruhodnějších evropských odrůd, která by si zasloužila mnohem větší věhlas, než se jí v současnosti dostává. Ne nadarmo si v konzumaci Frankovky v minulosti libovali německý kancléř Otto von Bismarck, Marie Terezie či Napoleon.

Frankovka v Česku

V České republice se v současnosti Frankovka přetahuje se Svatovavřineckým o prvenství nejrozšířenější modré odrůdy u nás. Obě jsou vysazeny na zhruba 1 150 hektarech, kvůli pozdnímu zrání ji ale nenalezneme v Čechách, pěstuje se víceméně pouze na Moravě. Hojně je tomu především v podoblasti Velkopavlovické a Slovácké.

Právě z druhé zmíněné podoblasti pochází i Frankovka ročníku 2019 z nabídky vinařství Dog in Dock. Ta v letošním roce dosáhla značného úspěchu, když byla zvolena Vínem Jihomoravského kraje pro rok 2020 a bude tak reprezentovat vína jižní Moravy na oficiálních akcích jak v Česku, tak v zahraničí. V elegantní vůni tohoto vína míchaného v dubovém sudu naleznete tóny lesního ovoce a švestkových povidel, v chuti pak ostružinové tóny s lehkou, čokoládovou dochutí. Chuť je bohatá a plná, přitom stále příjemně sametová. 

Kvalita na prvním místě

Pokud tedy budete při výběru červeného vína, ať už z jakéhokoli důvodu, váhat, zda sáhnout po vznešeněji znějícím kousku z Francie, či po zdejší obyčejné středoevropské Frankovce, mějte na paměti, že název není zdaleka vše. Rozhodující je vždy kvalita, a v té se poctivá moravská Frankovka dokáže rovnat nejen svým kolegyním ze sousedních zemí, ale i jiným slavnějším červeným vínům.

 

Chardonnay: Klenot z Francie se prosazuje i u nás

Název odrůdy Chardonnay je odvozen od stejnojmenné maličké obce ležící 100 kilometrů severně od Lyonu. Stejně jako jiné starší odrůdy vína vznikla i tato samovolným křížením – v tomto případě odrůd Pinot a méně známé Gouais Blanc, která byla populární zejména ve středověku. 

Není tedy nijak překvapující, pokud jste měli s rozlišením Chardonnay a Pinot Blanc (Rulandské bílé) někdy problém, dlouho se dokonce předpokládalo, že se jedná o dvě identické odrůdy. Později byla Chardonnay prohlášena za mutaci Pinot Blanc a ve Francii nesla jméno Pinot Chardonnay. Až roku 1886 ji oficiálně jako novou odrůdu uznal vinařský kongres ve francouzském Chalon.

Když Chardonnay zaskočilo celou Francii…

Světové proslulosti se Chardonnay dostalo na přelomu 70. a 80. let minulého století. Důvod je prostý – kromě lahodné chuti to byl právě půvabně znějící název, který konzumenty po celém světě k vínu přitáhl, a dodnes nadále přitahuje.

Velkolepou reklamu tato odrůda získala i v roce 1976, kdy se ve Francii uskutečnila prestižní vinařská soutěž. Tato slepá degustace měla dokázat, že právě francouzská vína jsou ta nejlepší na světě. Nikdo nepředpokládal, že by tomu mělo být jinak, více než tři čtvrtiny poroty navíc tvořili profesionální francouzští degustátoři. 

V kategorii bílých vín se soutěžilo s odrůdou Chardonnay a k velkému překvapení zde naplno triumfovala vína z Kalifornie. Evropská vinařská velmoc se ocitla na kolenou a událost známá jako Judgment of Paris tak kromě rozmachu amerického vinařství ukázala, že věhlasné Francii mohou na vinařském poli zdatně konkurovat i méně tradiční země. Ty také dodnes v soutěžích Francii nezřídka porážejí.

Populární doma i ve světě

Mimo zmíněnou Francii a USA se Chardonnay těší oblibě snad ve všech světových koutech – kromě evropských zemí i třeba v Austrálii a na Novém Zélandu, v mnoha zemích Jižní Ameriky či v Jihoafrické republice. Co do šíře pěstování je tedy Chardonnay opravdu unikátní – a popularitu nabírá i u nás.

Na území Česka se Chardonnay historicky pěstovalo smíšeně s rulandou bílou – dnes už ji nalezneme samostatně, nejčastěji ve slovácké a mikulovské podoblasti. Narůstající popularitu značí zvyšující se podíl vinic, na konci minulého tisíciletí to v Česku bylo pouhých 1,7 %, v roce 2010 už Chardonnay tvořila 4,5 % všech zdejších vinic a vysazena byla zhruba na 700 hektarech – v současnosti se jedná už o 920 hektarů a 9. místo v žebříčku nejpěstovanějších odrůd v Česku. Pro srovnání, ve světě jí patří 8. příčka. 

Stejně jako ta světová vína nejvyšší kvality, i Chardonnay vyráběná v Česku se může pochlubit příjemnými ovocnými chutěmi, doušek vína chutná po citrusech, v některých vínech lze cítit třeba i hrušky či meruňky. Chuť kvalitního vína bývá plná, harmonická a s dlouhou perzistencí. V gastronomii lze chardonku kombinovat nejlépe s rybami, bílým masem či těstovinami, hodí se ale také k měkkým sýrům

V nabídce Dog in Dock naleznete hned 3 ročníky Chardonnay – ty z let 2016 a 2017 pocházejí z tratí v Žarošicích, ročník 2019 z viniční tratě Dílce v obci Blatnice pod Sv. Antonínkem. Toto suché víno se svěží chutí a vůní po tropickém ovoci letos uspělo také na největší mezinárodní soutěži vín u nás s názvem Prague Wine Trophy, v konkurenci více než 100 vzorků si odneslo ocenění Prague Gold.

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení